Při objednání injektáže do 31.1.2018 opět neplatíte DPH, zaplatíme ho za Vás. Akce platí pro injektáž nad 10m2 a při realizaci do 10.6.2018.

Odpovědi na často kladené dotazy

Krémová injektáž aplikovaná do zdiva z dutých cihel, komůrkového zdiva

Krémová injektáž může být aplikována do zdiva z dutých cihel nebo komůrkového zdiva, ale za předpokladu, že komory (duté prostory) jsou vyplněny zdící maltou, která se pouze více naředí s vodou, aby konzistenčně byla řídká a došlo ke správnému a úplnému zaplnění spodní části komory. Za tohoto předpokladu musí každá profesionální aplikační firma předpokládat pokles výplně při vysychání, nejedná se však o nějaký problém, který by znesnadnil zhotovení injektáže. Jelikož jsou liniové vrty prováděny vodorovně ve spodní části zdícího materiálu je samozřejmostí, že krém se bude dispergovat v již pevném materiálu a nebude se ztrácet v prostoru dutin. U této aplikace injektáže by měla být dodržena technologická pauza, a to s odstupem 14 dní po zhotovené výplni.

ŠVORC – Hydroizolace

Sanace vlhkého zdiva

 

Pur pěna (polyuretan) vs krémová injektáž

Pro zamezení kapilárního vzlínání z podzákladí domu do konstrukce nemovitosti je důležité vytvořit neprostupnou vrstvu pro vlhkost, tomu ale bohužel nelze zamezit injektážní PUR pěnou a to z důvodu neschopnosti těchto PUR pěn (polyuretanů) dispergovat do všech kapilár ve zdivu. Proto je v případě kapilárního vzlínání nevhodné použití polyuretanové pryskyřice. Typickou a nejvhodnější aplikací pro polyuretan je rychlé zastavení průsaků či výronů vody v pevných či pohyblivých spárách, dutinách a trhlinách stavebních konstrukcí a k utěsnění vlásečnicových trhlin v betonu. Polyuretan u kapilárního vzlínání pouze vyplní vyvrtané otvory ale k efektu nabobtnání nedojde a ke kompaktnímu vytvoření clony v celé tloušťce injektovaného zdiva, také ne.  Rozdíl mezi těmito injektážemi je v použitelnosti vůči typu průniku vlhkosti do konstrukce. Krémy, kterých je dnes na trhu několik desítek od různých výrobců, mají úplně jinou vlastnost než pěny na bázi polyuretanu. Dokáží totiž reagovat na mnohem slabší vlhkost ve zdivu a nejsou závislé na přímém styku s vodu. Krémy po dobu dvou až tří týdnů nezastavitelně dispergují okolním materiálem od osy vyrtu zdiva, díky vlastnosti pomalého rozpouštění do nejjemnější olejové báze. V těchto dvou fázích dochází k nezastavitelnému vpenetrování hydrofobní látky do okolního materiálu okolo osy vrtu a po úplném rozpuštění vytváří hydrofobní „deštníky“ pro zamezení kapilárnímu vzlínání vlhkosti do zdiva, krém po čase úplně vymizí ze všech vrtů. Jsem překvapen, že ještě někdo z firem zabývající se sanací vlhkého zdiva, kdy můžeme předpokládat odbornost v této problematice, nabízí tyto injektáže pro odstranění nebo přerušení kapilárně vzlínající vlhkosti do zdiva.

ŠVORC – Hydroizolace

Sanace vlhkého zdiva

 

Krémová injektáž v pískovci, opuce

Krémová injektáž je velmi vhodná pro pískovec nebo opuku, s krémem totiž nezavádíme skoro žádné množství vody do této horniny a zásadně tím neovlivňuje pevnost pískovce, opuky. Jelikož se pískovec snadno drolí a zvětrává, není dobré ani jeho přílišné přeschnutí, pak ztrácí svou pevnost a má tendenci korodovat, proto je optimální, když v těchto horninách přeci jen trochu vláhy ponecháme. Tím se dostávám ke vhodnosti krémové injektáže. Krém totiž nepropustí skrze svou vrstvu molekulu vody, ale je stále propustný pro vodní páry, které mohou pořád difundovat skrz hydrofobní vrstvu vytvořenou krémovou injektáží, jednoduše řečeno, pískovec si ponechá aspoň minimální vláhu, která je důležitá pro udržení pevnosti samotného pískovce.

ŠVORC – Hydroizolace

Sanace vlhkého zdiva

 

Vlhkost zdiva v nepodsklepené novostavbě

Při výstavbách rodinných domů bývají často podceněny hydrogeologické poměry stavenišť a i návrhy izolací. Stavitelé se často opírají o argumenty, že stavební jáma byla suchá bez známek vlhkosti. To jsou informace, kterým nemůžeme moc důvěřovat a brát je vážně, jelikož z hlediska fyzikálního se stává stavební jáma vsakovací jímkou a negativní působení vlhkosti se projevuje se zpožděním. Z těchto důvodu se domnívám, že dochází ke vzlínání vlhkosti z podzákladí domu a vlivem vzlínání vlhkosti dochází ke zpuchýřovatění a opadávání omítek a k vytvoření ideálních podmínek pro výskyt plísní. Zdivo by mělo být tedy osekáno nad hranici viditelných škod do výšky rovnající se tloušťce zdiva, poté by mělo následovat provedení chemické injektáže v úrovni podlah a jako poslední opatření by mělo být zhotovení sanačních omítek s protiplísňovou odolností a protisolným nátěrem. Vzhledem k podmínkám domu byly vyloučeny metody odvětrávacích dutin a podřezání zdiva.

ŠVORC – Hydroizolace

Sanace vlhkého zdiva

 

Další odpovědi budou postupně dodávány